Kde se vzalo pískování?

Malování pískem, pískohraní, pískování obrázků, sypání pískem to vše jsou dnešní názvy pro kreativní tvorbu obrázků pomocí barevného písku. Avšak před pěknou řádkou let tuto techniku velmi dobře používali indiáni kmenů Navajo nebo Pueblo z Jihozápadu  Severní Ameriky, mniši v Himalájích, Australští Aboriginci, Japonci a i indiání v Jižní Americe...Hlavní význam pískování byl při náboženských či léčivých obřadech. Pacient seděl uprostřed obrazce a léčitel zvolil vhodný druh malby pro konkrétní situaci. Mohlo se jednat o zvířata, blesky, rostliny, božstva a další symboly, které se zpívaly v písních, jenž doprovázely obřad. Po skončení obřadu byla malba zničena a tím zničena i nemoc. Barevné "písky" si vyráběli drcením z pískovce, uhlí, suchých plodů či z pylu rostlin.

piskovani_historie1 piskovani_historie2 

(zdroje: nativeamerican-art.comkids.britannica.comriwow.com)

Zmiňujeme se o významných metodách, jež se zachovaly z dob minulých. Když si sednete do písku, ať už Karibského moře, nebo dětem na zahradě do pískoviště, určitě si začnete hned s pískem hrát. Malovat obrázky či symboly co vás zrovna napadnou. Po már minutách, pokud se budete pozorovat, zjistíte, že jste klidnější a cítíte se odpočinutí. To je hlavní význam většiny umělecké tvorby.

Ještě rádi zmíníme jednu významnou "techniku" a tou jsou mandaly.  Tibeťani pro tuto techniku používají výraz dul-tson-kyil-khor (mandaly z barevného prášku). Mandaly se tvoří i několik dnů a po dokončení jsou také zničeny. Tvoření složitých obrazů je využíváno jako učební pomůcka pro pochopení nestálosti tohoto světa a mnoho dalších účelů, často se jedná o "vysvěcení" Země a jejich obyvatel. Ceremoniál zahájí Láma nebo Tibetský duchovní, který zasvětí místo a přivolá síly dobra. Poté se oznámí záměr, který se bude malovat/zobrazovat (mudra, asána či pranajáma) a zpívání se mantry nebo hraje hudba po dobu tvoření.

První den je lámy (nejedná se o lámy jako zvířátko, ale tibetského duchovního učitele budhismu) vytvořen nákres malby, další dny se poté vysypává mandala pomocí tzv. Chak-pur (kovový trychtýř/kornoutek), který je vroubkovaný. Když tyčkou jezdí po vroubkách, tak prášek pomalu "vytéká" z kornoutku jako voda. 

Základem mandaly jsou geometrické obrazce a staré duchovní obrazce. Po skončení ceremoniálu je obrazec shrabán pomocí nástroje Varja, jenž z překladu znamená diamant (nezničitelnost) i blesk (ohromná síla). Písek je poté vysypán do řeky jako oběť/poděkování.

tvorba_mandal_zacatek chak-pur tvorba_mandal_2 sesypavani_mandal tvorba_mandal_3

(zdroje: wikipedia.orgviennaconnection.com)

Tolik asi ve zkratce k historii o pískování. Jak již bylo zmíněno, pískuje se všude kde je písek a když není, tak se prášek vyrobil drcením z jiných materiálů. Účel pískování je duchovní, umělecký či jen tak pro zábavu a rozvoj fantazie. Obrazce mohou mít léčivé a duchovní vlastnosti, nebo se pískují obrázky z denního života jako jsou zvířata, krajiny a věci kolem nás.

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.