Je to rok, co jsme představili náš první adventní kalendář. Celý rok jsme přemýšleli, jaký způsobem pro děti připravit kalendář letos a je to tady :).
Další adventní kalendář je ještě více adventní a dětem nabízí každý den jeden obrázek k pískování, který si mohou zavěsit na zeď a vyplnit tak celou zeď 24 obrázky s adventní tématikou. Do kalendáře jsme zapracovali i významnější data, které nás provází k Štědrému dni.
V balení naleznete:
- 24 šablon A6
- 48 kolíčku na přichycení k silonu
- 14 barev písku + misky
- 1 třpytka
- štěteček pro lehčí práci s pískem
- silon cca 5m
- 6ks samolepících úchytů
- velký špendlík (pro odlepení dílků)
- návod, rady a tipy
Tento adventní kalendář naleznete v našem e-shopu za 539 Kč.
(Cena celého balíku před je po součtu obsahu 825 Kč)
Celý set pro tvoření je zabalen v dárkové krabici
Šablony v balení pro tvorbu
Ve významnějších dnech před Vánoci mají kartičky kalendáře svůj vlastní obrázek. Můžete si tak s dětmi popovídat o těchto dnech. Přikládáme vám zde drobný výpis těchto informací (více vám napoví strýček Google, někteří svatí měli krutější smrt a tak je třeba malým dětem je převyprávět).
4. prosince - den, kdy si připomínáme sv. Barboru, která je patronkou horníků, sedláků, architektů, stavebních dělníků, pokrývačů, zedníků, slévačů zvonů, kovářů, kameníků, tesařů, hrobníků, zvoníků, kuchařů, řezníků, dívek; zajatců; dělostřelectva; hasičů; umírajících; vzývána za dobrou smrt, proti ohni, nebezpečí při bouřce, proti moru a horečnatým onemocněním, jako pomocnice v nouzi...
zvyk: velmi známým zvykem bývá řezání třešňové větvičky. Větvička se má uříznout s prvními slunečními paprsky a dát do vázy s vodou. Kolikátý den vykvetla, tak v tolikátý měsíc měl v dalším roce majitel štěstí.
Kdo by neznal Mikuláše? sv. Mikuláš je patron námořníků, rybářů, ochránce dětí a převozníků. Dříve byl také ochránce mostu a chránil před povodněmi, od 18. století tuto úlohu přebral sv. Jan Nepomucký. Narodil se 6. prosince, ovšem u nás a na Slovensku se v předvečer 5. prosince oslavuje spolu s čertem a andělem jeho štědrost, kdy podle legend pomohl chudým dětem. Tato trojice rozdávala dětem pamlsky nebo malé dárky pro štěstí, avšak v době, ze které tento zvyk pochází, tedy v době, kdy byly podobné laskominy a některé druhy ovoce méně dostupné, toto bylo oceňováno více než dnes.
Na sv. Lucii se říká pranostika: Lucie noci upije a dne nepřidá. Protože před změnou kalendáře z Juliánského na Gregoriánský v 16. století byl zimní slunovrat 13. prosince. Dnes je to 21.12., ale i dnes se dá uplatnit, pokud si vezmeme vysvětlení: do svátku sv. Lucie vychází slunce čím dál později a večer zapadá dříve než předchozí den. Ale okolo 13.12. se "čas zastaví" a poté začíná slunce zapadat později. Takže lze říct SVATÁ LUCIE NOCI UPIJE... a východ slunce je, ale i nadále den ode dne později, ... ALE DNE NEPŘIDÁ. Sv. Lucie je patronkou švadlen, kočích, sklenářů a brusičů.
Hned další den zde máme nekřesťanský "svátek" a to "padající hvězdy" (meteorický roj) Geminid. Aktivita roje je mezi 6. - 17. prosince, maximum okolo 14. prosince. Nejvíce meteorů lze tedy vždy očekávat mezi půlnocí a 3. hodinou ranní. Meteory jsou pomalé a často poměrně jasné. Maximum je 110 meteoritů za hodinu.
Vánoce a celý prosinec nejsou jen křesťanské svátky, ale i jiných kultur a "pohané" v tomto období oslavují zimní slunovrat 21. prosince - "Slavnosti zrození" dny se konečně zase začnou kousek po kousíčku prodlužovat a nadvláda dlouhé zimní tmy tak bude postupně slábnout.
Zimní slunovrat je určitě důvodem k radosti a oslavám. Vánoce – druhý nejvýznamnější křesťanský svátek – jsou oslavou zrození – v té době (25. prosince) se údajně narodil Ježíš Kristus. Alespoň to tak vypočítali křesťanští teologové, žijící ve 3. století. První písemná zmínka o oslavách narození Páně, pochází z roku 336 („Depositio Martyrum“) a 354 (Filokalův kalendář). Všeobecně se ale Vánoce v křesťanské církvi slaví až od 7. století. A co se slavilo předtím, v dobách, kdy ještě křesťanská církev neměla takovou moc? Zrození Slunce. A to nejen „u nás“, ale i jinde ve světě – u amerických indiánů, v Asii ... Staří Řekové slavili zrození boha Slunce Hélia, Římané měli Saturnálie – svátek původně zasvěcený etruskému otci bohů, Saturnovi. V roce 274 římský císař Aurelián stanovil jako datum oslav zimního slunovratu 25. prosinec - den natalis solis invicti – den Zrození nepřemožitelného Slunce.
Také Slované měli ve svém panteonu sluneční bohy – Svaroga, „boha nebeského světla, přemožitele tmy a chaosu“, Dažboga, „boha Slunce“ a Svarožice – „boha ohně“. A také v jejich „kalendáři oslav“ měly slunovraty významné místo. Bohužel neexistuje dnes mnoho pramenů, ze kterých by bylo možné průběh těchto oslav spolehlivě zrekonstruovat. Zdrojem informací jsou až středověké církevní zákazy a etnografický materiál nasbíraný od 19. století. Možná vás ale překvapí, že určité typické prvky, které si s oslavami Vánoc i v dnešní době spojujeme, pocházejí právě z těchto pradávných, předkřesťanských obřadů a rituálů…
Adventní kalendář je stejně jako advent zakončen Štědrým dnem, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem přípravy na vánoční svátky. V tento den se mohou konat různé zvyky, třeba: půst (zlaté prasátko), lití olova, pouštění skořápek, šupiny pod talíř, rozkrajování jablíček...
Štědrý den jako takový, patří ještě do adventu, s východem první večerní hvězdy začínají Vánoce.
Po večeři bylo zvykem zpívat koledy a případně rozdávat dárky. Nadělování dárků bylo původně spjato s 6. prosincem, památkou svatého Mikuláše, avšak postupně se tento zvyk téměř úplně přesunul na Vánoce. Tradičně je ten, kdo „naděluje dárky“, nazýván Ježíšek, čímž se vyjadřuje víra, že vše dobré, co člověk dostává, má od Boha. Původně totiž zbožní rodiče odpovídali dětem, které jim děkovaly za dárky, ať poděkují Ježíši, díky kterému má rodina vše, co potřebuje.
Fotogalerie rozpracovaného kalendáře pro představu - dětem neukazovat, nech popustí svou fantazii :). Ukázkový kalendář pískovali děti 3, 5 a 7 let, maminka i babička :)
